Výukový program

Co je označováno výukovým programem

Mohli bychom říci, že výukový program je modelem zkušenostního učení.

Jak uvádí Průcha [31] ve své publikaci, existují definice výukového programu s akcentem na obsahový efekt, dále s akcentem na cílový aspekt a s akcentem na regulativní aspekt.

Pokud hovoříme o výukovém programu s akcentem na obsahový aspekt, jedná se o systém pečlivě vybraných a promyšleně uspořádaných témat, která by měla být předmětem vyučování a učení.

Výukový program s akcentem na cílový aspekt je potom systémem hierarchicky uspořádaných, vnitřně konzistentních, dobře vymezených a relativně kontrolovatelných požadavků.

Výukový program s akcentem na regulativní aspekt je systémem optimálně spojujícím vnější řízení s autoregulací žákova učení tak, aby respektoval zvláštnosti konkrétních žáků, poznatky o učení a strategiích jeho řízení.

Jak se tvoří výukový program

Výukový program má představovat netradiční výuku, která je pro žáky motivující. Většinou se nejedná o expozici nového učiva, ale o propojení již osvojených poznatků, vědomostí a dovedností. Mělo by se jednat o zábavnou formu výuky, která oživí pro žáky často nudné klasické vyučovací hodiny vedené formou výkladu.

Na úvod je důležité stanovit si téma, na které výukový program sestavujeme a také cíle, kterých chceme výukou dosáhnout. Upřednostňujeme mezipředmětové vztahy a vazby – spolupracujeme s více učiteli různého předmětového zaměření. Tím dosáhneme jisté pestrosti výukového programu a také jeho zajímavosti pro žáky.

Výukový program musí splňovat dané didaktické funkce, kterými jsou motivace, expozice, upevnění osvojených vědomostí a dovedností, kontrola získané úrovně osvojených vědomostí a dovedností. Musíme také dodržet zásady přehlednosti a názornosti. Vhodné je zapojení různých aktivit, přičemž převažují aktivity skupinového charakteru.

Výukový program klade poměrně velké nároky na učitele a to především během jeho tvorby. Je téměř nutností během výuky podle výukového programu používat různé výukové metody a formy. Převažujícími metodami jsou práce s PowerPointovou prezentací a dataprojektorem (případně interaktivní tabulí), soutěže a hry, práce s informacemi, diskuze, pracovní listy, laboratorní práce, ale součástí by měl být také test, který slouží jako zpětná vazba jak pro učitele, tak pro samotné žáky.